Zpravidla jeden den a noc, pacientka bývá propuštěna ráno následujícího dne po operaci.
Na operační metodě ani na způsobu umístění implantátu doba hospitalizace nezávisí.
Pacientky po operaci odcházejí s celkovým obvazem, pooperační kompresní podprsenku dostanou s sebou a používají ji až po sejmutí obvazu, což bývá tak 3. až 4. den po zákroku.
Maximální klidový režim na lůžku stačí do druhého dne od operace, klidový režim v domácím ošetřování trvá obvykle týden po zákroku a určitá omezení aktivního pohybu (práce a sport) je nutné dodržovat ještě 3 - 4 týdny od operace. Zejména je potřeba dávat pozor na prudké pohyby paží nahoru, především v ramenním kloubu.
Běžné denní úkony je možné výkonávat většinou tak po týdnu od operace, s vyšší fyzickou námahou horních končetin a se sportováním, při kterém jsou zatížené horní končetiny, je třeba počkat alespoň 4 - 6 týdnů.
Týden po operaci je nutné spát pouze v poloze na zádech, pak lze postupně spát i mírně na boku, úplně bez omezení, tedy i na břiše, je možné spát zpravidla tak měsíc po zákroku.
Určitě, se zátěží dolních končetin, třeba s během, je možné začít už po 2 – 3 týdnech, se zátěží horních končetin po 4 – 6 týdnech od zákroku a sporty, který vyžadují větší pohybový rozsah paží, jako golf nebo tenis, se doporučují až po 6 – 8 týdnech s postupnou zátěží.
V oblasti prsního svalu by se mohla by se výrazně zvýšit bolestivost, také by mohlo dojít ke krvácení do prostoru kolem prsního implantátu a tím způsobeným komplikacím hojení. Nedodržením klidového režimu se zvyšuje riziko vzniku kapsulární kontraktury, protože déle trvá, než se stabilizuje pozice vloženého implantátu.
Při těchto sportovních aktivitách je třeba postupovat velmi opatrně, posilování a fitness se zaměřením na horní končetiny doporučujeme až po 4 – 6 týdnech s postupným zatěžováním, přičemž plná zátěž je možná zpravidla až po 3 měsících od operace.
V případě, že implantáty jsou už stabilizované, větší riziko nehrozí. Výjimku však tvoří kontakní sporty, při kterých může při prudkém nárazu dojít až ke kapsulaci způsobené zhmožděním prsu nebo k ruptuře prsního implantátu.
Může se změnit tvar prsu, nastoupí trvalá bolestivost prsu v klidu nebo při určitém pohybu, může dojít k zatuhnutí prsu. Zpravidla se problém týká pouze jednoho prsu, na druhém žádné změny nepozorujeme.
Jde především o kontaktní a bojové sporty, které představují zvýšené riziko ruptury implantátu nebo zhmoždění prsu. V případě, že by se žena chtěla těmto sportům opravdu aktivně věnovat, zvětšení prsou prsními implantáty se nedoporučuje.
Kompresní prádlo se při sportu doporučuje nosit jeden až dva měsíce od augmentace. Dají se však sehnat i pevné sportovní podprsenky, které poprsí při sportu chrání a stabilizují stejně dobře jako kompresní.
Fyzická kondice rychlost rekonvalescence příliš neovlivňuje, důležitější je celková rovnováha organismu.
Při výběru implantátu a způsobu jeho umístění patří sportovní aktivita k faktorům, které bereme v úvahu.
Obecně lze říci, že pokud je implantát uložen pod svalem, tak se se svalem pohybuje. Ne příliš, ale je to znát – když napnete sval, implantát se posouvá trochu nahoru, což nevypadá úplně přirozeně. Prsní implantát se pod sval dává především tehdy, je-li prsní žláza malá a nedostatečně by implantát kryla, takže byla by vidět hranice implantátu. Je-li prsní žláza natolik objemná, že prsní implantát překryje, je pro aktivní pacientku vhodnější, když se prsní implantát vloží pod žlázu, protože jednak přirozeně bude tam, kde by měl být objem prsu a nebude se při sportování či jiné zátěži tolik pohybovat.
Na tvar prsou ani na prsní žlázu nemá posilování žádný vliv.
Určitě mohou, mezi klientkami, které si nechaly zvětšit prsa implantáty, je řada profesionálních sportovkyň a trenérek.
Jsou-li dostatečně chráněna prsa, je možné začít už týden po zákroku, jinak platí obdobná omezení jako u aktivního sportu – s „postupnou zátěží“ 4 až 6 týdnů.
Sportování samo o sobě ani jeho intenzita jizvy ovlivnit nemůže, pokud při něm nedojde ke zhmoždění jizvy.
Nejlepší je, postupovat vždy podle pokynů operatéra v konkrétním případě, neboť jizvy v různých částech prsou se nehojí stejně a zároveň průběh hojení je u každé ženy individuální.